Těmto dvěma týpkům, v nástrojovém obsazení basa a bicí, se povedlo něco nevídaného. Natočili garážově působící dřevorubecký debut a před pár měsíci za něj dostali Brit Awards 2015 za nejlepší kapelu. Desku „Royal Blood“ přitom nahráli tím nejpunkovějším způsobem, tedy dohromady, najednou, leckdy bez nějakého výrazného stříhání a postprodukčního dobarvování. Syrový stoner’n’roll s melodickým vokálem, který jednoduše hrne dopředu zbustrovaná baskytara.

Před rokem o nich vědělo jen pár zasvěcených, teď točí jeden klip za druhým a vyprodávají velké kluby. V čem je fígl? Krom toho, že natočili parádní desku? Podobně jako u Hvězdných válek. Byli na správném místě ve správný čas. Jak jinak.

Deska staví na jednoduchých riffech s leckdy velmi prasáckým zvukem, které na to, že tu máme jen dva nástroje, ani v nejmenším nepůsobí nějak stroze nebo minimalisticky. Základem je prostě chemie. Mezi bicí sestavou a basou to pulzuje způsobem, který mám zažitý z pojmů jako WHITE STRIPES. Jen s tím, že tady je to chlupatější. Velmi podstatnou součást soukolí ROYAL BLOOD tvoří hlas baskytaristy Mika Kerra. Dokáže skrze něj naprosto kouzlit. Melancholie, agónie i exploze, to vše tu je. Máme tu Chrise Cornella nové generace! Celá nahrávka stojí rozhodně za poslech. Ne proto, že vyhrála Brit Awards, ale protože je fakt dobrá.